3 záchranné kruhy (nejen) pro rodiče

3 záchranné kruhy (nejen) pro rodiče

Do školy, do práce, ke klientovi, na nákup, na fotbal, na gymnastiku, ze školky, ke kamarádovi, na jógu, k rodičům, k prarodičům, na chatu, na oslavu, do kostela, na seminář, na výlet, na večírek, na hřiště, se psem, s kočkou, domů…neee zpátky, ještě do pekárny pro pečivo na sváču!

Konečně doma! Vztek, kňourání, hašteření, nadávky, pláč, binec v pokojích, binec v obýváku, utrpení nad domácím úkolem, ticho, řev, smutek, bezmoc, radost, dojetí, láska, nenávist…

Každodenní realita běžného rodiče.

Někdo to neřeší. Možná mu tenhle šrumec vyhovuje. Možná má ještě stále energii a zdravé tělo.

Někoho to občas trápí, ale nevěří, že existuje jiná možnost a tak zůstává v pasti. „O děti se přece MUSÍM postarat. Kdo jiný?“

A někdo už ví, že takto nehodlá „přežívat“ svůj život. Vyzkoušel už leccos. Ví, že neexistuje jeden zázračný recept pro všechny a pro všechno. Zažil 3 kroky vpřed a 2 zpátky. A znovu a znovu. Uvědomuje si a přijímá, že toto je realita naší hektické doby. Nenosí růžové brýle. Dobře ví, že pokud se zdá, že to tamten druhý nebo druhá vedle zvládá s přehledem, je to jen zdání. Všichni jsme na jedné lodi. A tak se nevzdává a každý den se snaží najít způsob, jak to vše zvládnout lépe, snadněji a s občasným úsměvem na rtech.

Prošla jsem si všechny skupiny a nyní patřím k té poslední. A dělám to z jediného opravdového důvodu: chci svůj život prožít v radosti a propojení s mými dětmi a mužem. A pokud všechny moje „strategie“, dobré rady v inspirativních článcích z Facebooku, moudra z knih a seminářů selžou, tak mě vždy a všude zachrání moje 3 spolehlivé záchranné kruhy.

A ty nikdy neselžou, pokud jsem ochotna po nich konečně sáhnout.

Zde vám je nabízím. Vítejte na palubě v rozbouřeném moři!

Záchranný kruh č. 1: SPECIÁLNÍ ČAS S DÍTĚTEM

Atmosféra je napjatá, nejsme schopni s dětmi najít dobré slovo pro druhého, prudím s úklidem a nic nepomáhá, vidím, že dítě něco trápí a nechce to sdílet, už neuplyne ani minuta, kdy by se moje děti navzájem nevytáčely, už vážně nevím kudy kam… Tehdy vím, že nastal čas na speciální čas – lék na všechny vztahové neduhy a také prevence proti emocionálním záchvatům.

Speciální čas je čas dítě + rodič. Výlučně. Nikoliv 2 děti a rodič a hrajeme si, ale skutečně já a jedno dítě a pak já a druhé dítě. Dítě mě má naprosto pro sebe a já mám pro sebe jen jeho. Ostatní zmizí. Na 10-15 minut denně. Nebo alespoň párkrát do týdne. O víkendu déle. Vypnuté telefony a PC samozřejmostí.

O co tam nejvíce jde? O výhradní pozornost, o propojení se s dítětem, o lásku a přijetí, o radost, že jsme spolu, o sdílení dětských zážitků a tajemství, která za běžného provozu nemají šanci se odkrýt, o prostor pro to, co je bolavé a potřebuje ven (emoce, slzy). Jednou vybíráte aktivitu vy, jednou dítě. Může to být něco, co normálně kvůli bezpečí nesmí (skákat ze skříně na sofu – s vaší pomocí může, cákat ve vaně, když dáte všude kolem vany igelity) nebo třeba něco, co vy „nemusíte“ (např. dítě vám může ukázat jeho nejoblíbenější hru na tabletu – bude šťastné a bude se cítit pro vás důležité, když se budete aktivně a upřímně zajímat a sledovat něco, proti čemu ví, že máte výhrady, ale co jemu je drahé.) Když vybírá aktivitu dítě, vaším úkolem je pouze BÝT a VNÍMAT plnou pozorností, co dítě dělá. Odolejte radám, jak má tu věž postavit, zdržte se čehokoli, co by zasahovalo do zvolené aktivity. Buďte sami na chvíli dítětem a jen POZORUJTE a následujte dítě, nechte ho konečně vést, přestaňte být šéfem. Vnímejte ho. Jak je krásné, jak mu voní vlásky, jak je chytré, jak umí komunikovat, soustředit se, jak bere do ruky tužku, jak se pohybuje. Zahrňte ho v duchu svou láskou a přijetím a VYCHUTNEJTE SI TO! Je to čas, kdy se vám vrací všechno rodičovské úsilí a přichází uvolnění a radost. Ideálně se zapojí oba rodiče. Tatínci, dědečkové mohou s dětmi zápasit na zemi, přetahovat se, prostě blbnout po „mužsku.“

Když aktivitu vybíráte vy a zažíváte s dítětem něco zásadního, třeba každý den trpíte nad domácím úkolem, zahrajte si divadlo – vy nebo plyšák představuje dítě (dle věku dítěte) a vaše dítě je rodič. Přehánějte, kvílejte, vztekejte se a hodně se smějte! Pomůže to uvolnit úzkost a stres a možná se objeví i společné řešení.

Vše půjde snadněji, uvidíte. Po Speciálním čas jsou moje děti jako beránci.

Více o speciálním čase zde http://www.aharodicovstvi.cz/specialni-cas/

Záchranný kruh č. 2: ZASTAVENÍ SE A NAPOJENÍ

 Tento kruh je někdy těžký si navléci, to nezastírám, ale je velmi účinný. Je to základ, bez kterého se těžko hneme dál, pokud chceme věci s dítětem opravdu vyřešit. Já osobně ho považuji za nejzásadnější schopnost rodiče (spolu se schopností dát hranice). Funguje ale v komunikaci a vztahu s kýmkoli. Se šéfem, s kamarádkou, s babičkou, s manželem.

Proč? Protože když se konečně zastavíme, můžeme vnímat sami sebe a dostat se do rovnováhy, a protože když druhý (dítě) cítí, že jste tam pro něj a jste ochotni naslouchat, bude se cítit v bezpečí a velmi snadno se otevře, bude sdílet, co v jeho nitru schované, pomůže mu to vyplakat potlačené slzy, dozvíte se spoustu niterných informací a také pokud vyčkáte s radami a řešením, velmi často se problém i tím sám vyřeší.

Jak se napojit na druhého?

  1. Zastavte se a dýchejte. Vnímejte své tělo a uvědomte si, co právě cítíte a prožíváte.
  2. Uznejte všechny vaše pocity, ať jsou v tu chvíli jakékoli. Případným slzám dovolte očistit vaši duši.
  3. Jakmile se trochu zklidníte, navažte s druhým oční a jemný fyzický kontakt. Dítě obejměte nebo aspoň buďte v jeho blízkosti.
  4. Naslouchejte. Vnímejte, pociťujte, kde se druhý nachází, vytvořte bezpečný prostor, dejte druhému neverbálně i verbálně najevo, že jsme tu pro něj.
  5. Podívejte se na chvíli na situaci z pohledu druhého, popište, co vnímáte („Jejda, vypadáš, že tě něco rozčílilo? Uf, to muselo být náročné? Zlato, vypadáš smutně, děje se něco? Miláčku, nechceš dělat úkol, vidím, že jsi z toho otrávený, můžu nějak pomoct? Potřebuješ obejmout? Páni, to je řev! Musíš být hooodně naštvaný, co se stalo?? Slyším dvě plačící děti, asi máme nějaký problém?

 

Záchranný kruh č. 3: PÉČE O SEBE

Ano, bohužel, je to tu zas. Tisíckrát omílané téma, ale bez toho to také nepůjde.

Nepotřebuji hned jet na Bali nebo odjet na víkend s kamarádkami nebo si zajít na drahou masáž nebo terapii.

Stačí pár minut činnosti, která vás těší, ale klíč je v tom dělat jí VĚDOMĚ!

Dokonce to nemusí být ani kdovíjaká činnost. Stačí si sednout a pár minut koukat „do blba.“ Už to nesmírně pomůže.

Pár inspirací:

  1. Vyjděte ven na zahradu, do parku, na hřiště, do lesa. Mně stačí 10 minut. Zastavte se na moment, nadechněte se a vnímejte všemi smysly nejdříve vaše tělo a pak okolí. Slyšíte tep svého srdce? Cítíte tu vůni rozkvetlého stromu, vidíte čmeláka na květu, vnímáte klid vody na rybníku, slyšíte štěkat psa, jak chutná dnešní vzduch?
  2. Dejte si vanu a pusťte si k tomu oblíbenou hudbu nebo jen vnímejte ticho.
  3. Malé děti, které vás nenechají minutku v klidu? Ruku na srdce. Oblíbený čaj na stůl. Vnímejte jeho vůni, chuť, teplotu, a co hrníček? Jaký jste si vybrala a jak se drží v ruce? Vnímejte vědomě, že toto je chvíle pro vás a tu vám nikdo nevezme. Byť trvá půl minutky.
  4. Pravidelně se samy sebe ptejte: Co právě teď potřebuji, abych zůstala v rovnováze? A pak běžte a udělej to nebo si slibte, že to uděláte, až děti usnou.

V jádru bouře nezapomínejte sáhnout po záchranných kruzích. Jsou tu, jen důvěřujte, že s nimi se pluje snadněji a nechte se chvíli unášet.

Jak se zpívá v jedné oblíbené písni

„Když přestaneš s životem bojovat, život ti jednoduše pomůže.“

Více inspirace se dočtete v knize AHA rodičovství nebo na našich webových stránkách a facebooku.

Linda Malenovská, AHA rodičovství

www.aharodicovstvi.cz

www.facebook.com/aharodicovstvi

Komentáře