3 rady o učení angličtiny, které mohou vašemu dítěti uškodit

Určitě jste je už také slyšeli. Jsou opakované tak často, že už jim mnoho lidí i věří. Vychovávám své děti bilingválně, a tak se s nimi setkávám často. Myslím si, že právě tyto mýty jsou často za tím, proč většina českých dětí v angličtině zaostává za dětmi ze zemí na západ od nás.

#1 – „Nejdříve se dítě musí naučit mateřštinu!“

Tak tohle tvrzení patří asi k těm nejčastěji opakovaným. Říká se, že by se děti nejprve měly naučit svou mateřštinu a teprve pak si začít osvojovat další jazyky. Moderní poznatky vědy samozřejmě říkají pravý opak. Přesto je tento mýtus u nás velmi zakořeněný a často ho vyslovují i lidé, kteří se považují v oblasti rozvoje dětského potenciálu za odborníky. Proto jsem pátrala po tom, odkud se tento mýtus vzal. Přišla jsem na to, že je to s největší pravděpodobností z toho, že kdysi tento názor opravdu panoval v odborné veřejnosti. Až do 60. let minulého století opravu existovaly studie, které došly k závěru, že by simultánní učení několika jazyků mohlo způsobit pomalejší rozvoj řeči a i vývoje, který by se mohl odrazit na horších výsledcích ve škole. Tyto studie vyslovovaly hypotézu, že by mohlo dojít k jakémusi kognitivnímu přetížení dítěte a tím pádem by se jeho rozvoj zpomalil. Věda ale postupuje mílovými kroky a dnes máme mnohem přesnější nástroje na měření kognitivních dovedností a celkového rozvoje mozku. Díky tomu se zjistilo, že je tomu přesně naopak a tyto zastaralé studie byly novými poznatky zdiskreditovány. (Hlavním důvodem jejich chybných závěrů byly nevhodně zvolené skupiny bilingválních dětí, kde na rozvoj dítěte působilo mnohem více faktorů). Dítě, které se učí dva jazyky simultánně od narození, trénuje mozek více než ti, co se učí pouze jeden jazyk. Takže kromě toho, že dosáhne dokonalé znalosti dvou jazyků, bude na tom i kognitivně lépe, což se odráží v tom, že bilingvální děti v průměru dosahují větších úspěchů ve škole i v testech inteligence.

Takže tvrdit dnes, že rané učení jazyků dítěti může uškodit, je podobné, jako bychom dnes tvrdili, že Země je placatá. Kdysi to byl vědecký názor, ale dnes už víme, že to tak není.

#2 – „Pokud nemáte perfektní přízvuk, ani se do učení vašeho dítěte nepouštějte!“

Pokud chceme využít vrozené schopnosti dítěte naučit se jakýkoliv jazyk dokonale, měli bychom na něj začít mluvit co nejdříve. Povídáme si s miminkem v druhém jazyku při jídle, koupání, oblékání, na procházce, při prohlížení leporel. Maminka nemusí umět dokonale druhý jazyk, aby to dítěti bylo prospěšné. To je další mýtus, který je často slyšet. Rodiče z obavy, že dítěti pokazí výslovnost, raději s učením vůbec nezačnou. Tady by se, myslím, rodič měl zamyslet nad tím, zda je lepší, aby dítě hovořilo druhým jazykem s akcentem, nebo aby neumělo druhý jazyk vůbec? Také je dobré si uvědomit, že ani kdyby rodiče chtěl, není schopen stoprocentně ovlivnit akcent svého dítěte. Jaký akcent bude dítě mít, záleží na dlouhé řadě lidí, se kterými bude v druhém jazyku komunikovat, a také na médiích, které bude sledovat. Je to zřejmé i na příkladech britských matek žijících v USA, jejichž děti mají čistý americký akcent i přesto, že jejich vlastní matky mají britský akcent.

Kdyby matka měla schopnost takto nezvratně ovlivnit přízvuk svého dítěte, pak by například všechny ráčkující matky musely mít ráčkující děti a dobře víme, že tomu tak není.

#3 – „Pokud nemáte perfektní gramatiku, naučíte děti chyby, kterých se už nezbaví!“

Někteří rodiče mají starosti, zda jejich nedokonalá gramatika nějak negativně neovlivní dítě, a proto také někdy váhají, zda vůbec učit dítě druhý jazyk. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby rodič uměl řeč dokonale, ale dítě si řeč postupně rozvíjí a stejně tak jako dělá chyby v české gramatice, přesto, že rodiče mluví bez chyb, bude dělat chyby i v gramatice druhého jazyka. Na dopilování gramatiky bude mít mnoho let, kdy ho budou učit zkušení lektoři a rodilí mluvčí, takže ani tohle by neměl být důvod, proč učení oddálit. Určitě je každému jasné, že dopilovat gramatiku je vždy jednodušší než začínat od začátku navíc ve věku, kdy už to tak snadno nejde.

Můžete to přirovnat k češtině, pokud na dítě mluvíte hovorovou češtinou když je malé, také to neznamená, že ještě na vysoké škole nebude schopné mluvit spisovně.

A jak tedy angličtinu u dítěte podpořit?

Až dítko povyroste do cca 6 – 12 měsíců, je ideální zapsat se do jazykových kurzů, protože výzkum prokázal, že dítěti pomáhá v osvojování řeči, když na něj mluví různí lidé. Ve školkového věku pak už bude schopno v druhém jazyku plynule rozumět a bude schopné i základní komunikace. Ideálně by pak šlo do školky, kde se primárně hovoří v druhém jazyku, protože rozvoj češtiny mu už bude stačit z českého prostředí, ve kterém žije. Pokud ve školce bude druhý jazyk zastoupen jen částečně, bude potřeba dále pokračovat v podpoře jazyka i doma. Večerní čtení knížek, sledování pohádek a kreslených filmů může probíhat v druhém jazyku, když s dětmi hrajeme Člověče, nezlob se, také u toho můžeme hovořit jen druhým jazykem. Každá rodina si může najít aktivity, při kterých hovoří druhým jazykem, a není tak nutné přidávat něco do rodinného rozvrhu, stačí změnit jazyk komunikace u aktivit, které už v rozvrhu máte.

Knížky a leporela

Pokud si třeba nedovedete představit, jak aktivní a jednoduché může být čtení knížky s 15ti měsíčním batolátkem, podívejte se na tohle video. Mimochodem, pokud byste chtěli, aby vaše dítě umělo komunikovat v angličtině i češtině ještě před tím, než se naučí mluvit, naučte ho znakovat. Znaky jsou stejné v obou jazycích a budete mít zpětnou vazbu, že vám dítě rozumí ještě než se rozmluví.

Pokud byste hledali vhodné knížky jako je ta ve videu, zkuste Circle Time Books. Jsou také z edice Baby Signs. Najdete v nich 12 témat, která miminka a batolátka zaručeně baví.

Videa rozvíjející komunikaci

Pokud se dítě dívá na videa, měla by být vhodná pro věk dítěte – tohle je zejména problém u nejmenších dětí do dvou let. Neudrží pozornost a nezajímá je ještě delší děj. Ve videích je třeba, aby se aktivity střídali po maximálně 2 minutách. Dále je třeba, aby řeč byla jednoduchá, pro dítě srozumitelná a zároveň video musí být pro dítě zábavné a podněcující ke komunikaci. Tyto podmínky splňují videa oceněná za prodokuci pro nejmenší a zároveň, která uspěla v nedávné studii. Navíc by videa neměla být příliš dlouhá, dítěti neprospívá delší čas před obrazovkou – 20 minut denně úplně stačí. Videa z kolekce Baby Signs v angličtině jsou právě taková.

 

Jak učíme angličtinu u nás doma

Můj manžel je Američan a protože většinu roku žijeme v Čechách, tak na děti doma mluvíme výhradně anglicky, aby se jejich angličtina dostatečně rozvíjela, protože češtinu chytají z prostředí, ve kterém žijí, a ze školy. Sama jsem mnohokrát slyšela dobře míněné rady o tom, jak bych neměla na děti mluvit anglicky. Díky tomu, že jsem dlouhé roky žila v USA, znám situaci z několika rodin českých imigrantů v USA, kteří na děti doma mluvili výhradně česky a děti samozřejmě ve škole a všude jinde obklopovala angličtina. Jejich angličtina byla dokonalá, jejich čeština nikoliv. Pokud žijeme v českém prostředí a děti tedy obklopuje čeština, dokonalé rozvinutí angličtiny není snadné a je třeba mu věnovat každou příležitost, proto se u nás doma mluví výhradně anglicky, filmy se sledují výhradně v angličtině, knihy se čtou převážně v angličtině.

Bilingválnost v Čechách je spíše diagnóza

Bilingválnost v Čechách je stále ještě tak řídkým jevem, že je považována spíš za diagnózu než za výhodu pro dítě. Vím, že když moje starší dcera v pěti letech neuměla vyslovit Ř, tak paní logopedka hned usoudila, že „to má z té bilingválnosti“. Zajímavé bylo, že jí Ř samo bez nácviku naskočilo po našem tříměsíčním pobytu v USA, kde vůbec česky nemluvila, bylo jí 5,5 let. Je škoda, že i mezi odborníky takové mýty panují, protože jakmile chybně přisoudí důvod jakéhokoliv opoždění bilingválnosti, pak nehledají skutečný důvod. V našem případě o nic nešlo, ale znám případ dítěte, které je bilingvální a začínalo později mluvit. Odborníci s tím ale nic nedělali, protože věřili, že to je kvůli bilingválnosti. Výzkumy přitom jednoznačně ukazují, že učení druhého jazyka posiluje primární jazyk a není důvod, proč by bilingvální dítě mělo začít hovořit později. Naopak většinou začínají dříve – moje bilingvální dcera hovořila od 18 měsíců ve větách ve dvou jazycích. Některý odborník ale u těchto dětí nehledá příčinu a stanoví diagnózu „bilingvální dítě“ a doporučí rodičům, aby se smířili s tím, že dítě bude v rozvoji řeči pomalejší, protože se rozhodli ho naučit druhý jazyk. Odepře tak dítěti šanci na nalezení skutečného důvodu a tím i nalezení řešení. Je to smutné, ale i s takovými případy se někdy setkáváme.

Jak začínat s angličtinou u starších dětí

Pokud učíme dítě, které už mluví, ale ještě nechodí do školy, pak to sice bude vyžadovat více trpělivosti a pravděpodobně bude třeba odborná podpora zkušeného lektora a kvalitní kurzy. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit kurzy GoKids English, kam jsem i s mými bilingválními dětmi chodila. Dítě je stále ve věku, kdy se nachází v senzitivním období na výuku jazyka a tak máme šanci ho ještě jazyk dokonale naučit. Jen si rodič musí uvědomit, že samotné kurzy nebo školka s výukou druhého jazyka to nezařídí. Aby se dítě naučilo druhý jazyk, je třeba s ním hovořit denně.

Jakmile ale jde už o školní dítě, tam to již nebude tak snadné, jak si určitě dovede představit každý, kdo se druhý jazyk začal učit až ve škole, nebo dokonce v dospělosti. Dnes máme ale možnosti, které dříve neexistovaly. Vědci totiž přišli na to, že jeden z hlavních důvodů, proč je pro nás učení dalšího jazyka v pozdějším věku tak náročné, je to, že náš mozek nemá správný otisk hlásek daného jazyka, které se vytváří v raném věku, a nedokáže tedy správně zpracovávat informace v novém jazyku. V případě angličtiny ale už existuje program, který dokáže mozek na učení angličtiny připravit a zároveň ho naučit v angličtině přemýšlet. Jmenuje se Fast ForWord a u nás je k dispozici v rámci SciLearn English. Školní děti i dospělí si tak dokáží v mozku poměrně rychle vytvořit spojení, která by se při běžné výuce vytvářela jen pomalu nebo vůbec. Rodiče si tak případně mohou zdokonalit svou angličtinu, což pak prospěje i jejich dětem, které učí.

Učení druhého i dalšího jazyka je v každém věku prospěšná kognitivní aktivita, takže vždy stojí za to začít a vytvrvat. Více o rozvoji komunikace i intelektu dítěte se dozvíte v nové knize vydavatelství CPress, jejíž jsem spoluautorkou, a jmenuje se S láskou i rozumem.

Autor: Michaela Tilton

Komentáře