Jak nástup do školky zvládnout a užít si ho co s nejmenším množstvím stresu? Osvědčené tipy najdete zde >>
Emoční inteligence (EQ) se rozvíjí už od narození a na její rozvoj mají vliv především rodiče. Podívejme se na to, jak poznáte, že je Vaše dítko emočně inteligentní, nebo pokud je ještě moc malé, budou se Vám hodit tipy na to, čím rozvoj emoční inteligence můžete podpořit.
Než se pustíme do analýzy emočních dovedností, podívejme se nejprve na to, proč bychom se jako rodiče vůbec měli rozvojem emoční inteligence svých potomků zabývat. Výzkum totiž ukázal, že sada dovedností, které nazýváme emoční inteligencí, může být silným prediktorem úspěchu ve vztazích, zdraví a kvalitě života. Jedna studie dokonce zjistila, že děti s vysokou emoční inteligencí mají lepší známky, zůstávají ve škole déle a celkově se zdravěji rozhodují.
Podle Daniela Golemana, jednoho z prvních lidí, kteří zvýšili povědomí o emoční inteligenci a autora knihy „Emoční inteligence. Proč může být důležitější než IQ“, lze tuto sadu dovedností rozdělit na pět základních složek.
Teď se podíváme na každou z nich, jak zjistit, na kterých musí vaše děti nejvíce pracovat, a příklady, jak na to:
Sebeuvědomění nám pomáhá porozumět tomu, jak naše činy vnímají ostatní. Pomáhá nám se rozhodnout, kdy zapojit naše silné stránky (stejně jako kdy ustoupit) a jak objevit oblasti, které potřebují zlepšení.
Pojmenovávejte emoce – Pro děti může být náročné mluvit o svých emocích, pokud k tomu nemají dostatečnou slovní zásobu. Zahajte rozhovory o jejich pocitech, stejně jako o pocitech ostatních lidí. Použijte popisná klíčová slova jako „smutný“, „rozrušený“ a „zklamaný“.
Poskytujte dětem citlivou zpětnou vazbu. Není nutné bát se dítěti poskytnout pravdivé vyjádření jako reakci na jeho činy, ale buďte ohleduplní při výběru slov. Nekritizujte dítě, ale jeho jednání či činy. Pokud budete příliš drsní, může to dítě odradit, aby vás poslouchalo, nebo aby s vámi o věcech hovořilo.
Seberegulace nám pomáhá nasměrovat naše chování k cíli navzdory nepředvídatelnosti světa a našich pocitů.
Buďte přímí a konstruktivní. Když je potřeba emoční regulace, zdržte se vágních výroků (např. „Nech toho!“) a řečnických otázek (např. „Proč to vždycky děláš?“), protože je pravděpodobnější, že budou ignorovány nebo nepochopeny. Místo toho použijte konstruktivní a podpůrný tón. Mluvte o způsobech, jak se s touto situací vyrovnat. Může Vás lákat svému dítěti přesně říct, jak zvládnout danou stresovou situaci, ale je také důležité, aby si procvičilo vymýšlení vlastních způsobů, jak se se situací vyrovnat, a to i v případě, že jeho řešení nebude fungovat. Pamatujte na to, že chybami se dítě učí často líp, než dobře míněnými radami.
Vytvořte si každodenní rutiny. Udržování konzistence v každodenním životě je klíčem k rozvoji seberegulace. Pomáhá také poskytovat strukturu, smysl a účel v tom, co děti dělají.
Motivace zvyšuje naše úsilí, pomáhá nám jednat a být produktivnější. A co je důležitější, je to, co nám umožní postavit se i velkým výzvám.
Sdílejte nadšení. Každé vzrušení postupně slábne, takže pokud vaše dítě uvidí, že jste pro něco upřímně nadšení, pravděpodobně se bude cítit ještě více motivované.
Vytvořte podpůrné prostředí. Snažte se vyvarovat nebezpečných chyb v rodičovství, jako jsou vyžadování dokonalosti, přehnaná péče, manipulace a malá trpělivost.
Pomozte dětem čelit těžkostem. Nechte své děti, aby se samy rozhodovaly a čelily přirozeným důsledkům. Tím skutečně porostou a naučí se dělat chytřejší rozhodnutí.
Být empatický není jen o porozumění emocím druhých lidí, ale také o schopnost vyjádřit k nim soucit. Děti, které zažívají empatii, ji snáze poskytují ostatním.
Aktivně naslouchejte. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak naučit empatii, je modelovat ji sami (např. udržovat oční kontakt a nechat dítě úplně dokončit své myšlenky, než vyslovíte své).
Podělte se o své vlastní pocity. Nevěnujte veškerou pozornost jen svému dítěti. Vytvořte prostředí, kde se dítě dokáže vžít do pocitů druhého sdílením toho, jak jste se Vy cítili v podobné situaci.
Mluvte o jiných úhlech pohledu. To dětem pomůže uniknout běžnému zvyku starat se pouze o své vlastní myšlenky a emoce.
Sociální dovednosti jsou nedílnou součástí fungování ve společnosti. Pomáhají nám vytvářet zdravé a pozitivní interakce v osobním i pracovním životě.
Podporujte nové zážitky. I když to může být zpočátku nepříjemné, Vašemu dítěti se to může nakonec líbit (a během toho se o sobě dozví nové věci).
Diskutujte o tom, co se očekává . Abyste dítěti pomohli zapojit se do pozitivního chování, připomeňte mu, co může v dané situaci očekávat, a nabídněte mu různé způsoby, jakými by mohlo reagovat.
Poukažte na řeč těla. Vysvětlete dítěti, jak lze odhadnout, co si člověk myslí, pohledem na jeho chování a pohyby. Je to účinný způsob, jak posílit sociální dovednosti, protože lidé ne vždy vyjadřují své pocity verbálně.
Rozvoj emoční inteligence u dětí je v samém srdci rodičovského přístupu. S námi ladí takzvané respektující rodičovství, které souzní také s přístupem, který popsala i Marie Montessori a řada moderních autorů.
Hledáte-li více informací o respektujícím rodičovství, doporučuji knihu o rodičovství S láskou i rozumem, nebo navštivte některý ze seminářů pro rodiče o rozvoji EQ, které pořádají lektorky v různých městech, nebo zvažte účast v online kurzu Montessori inspirace, kde podrobně rozebíráme i přístup k dítěti a praktické výchovné tipy.