10 + 1 tip, jak zvládnout nástup do školky

A je to tu! Další školní rok odstartoval a opět se dostáváme do jiného koloběhu domácí rutiny a povinností. Jak tenhle životní krok nejen zvládnout, ale užít si ho co s nejmenším množstvím stresu? Je možné se na to nějak připravit a dítko podpořit v samostatnosti a chuti objevovat nový svět za bránou školky? Určitě ano! Máme dnes pro vás více než 10 tipů jak na to.

Ať už jste letos s dětmi do školky nastoupily úplně poprvé a nebo vás tento krok v dohledné době teprve čeká a nebo jste jen teď delší dobu školku nenavštěvovali, určitě stojí za to si připomenout pár tipů na to, jak to zvládnout s láskou i rozumem a být vašemu děťátku oporou, na kterou se může spolehnout. A pokud v článku nenajdete vše, co vás zajímá, zkuste se podívat do knížky S láskou i rozumem, kde najdete spoustu inspirací a faktů, které vám rozšíří obzory ve výchově a vývoji vašeho dítka.

Změna prostředí a odloučení po dlouhé době, kdy děťátko bylo jen s vámi a mělo vás stále pro sebe kdykoliv bylo potřeba, může vyvolat mnohdy i situace, kdy vám to drásá srdce a začnete váhat, zda je docházka do školky dobrý krok a jak to zvládne nejen váš malý školkáček, ale také vy sama.

1. Vždy mluvte o odloučení předem

Malým dětem sice ještě chybí pojem o čase, ale je velmi důležité informovat je dostatečnou dobu dopředu. Nestačí o tom mluvit jen jednou, mluvte o tom často a s radostí a nadšením. Pokud dítě o nástupu do školky nerado slyší, ptejte se proč? Vyslechněte jeho důvody a pokuste se společně najít cestu, jak to vyřešit. Nezapomeňte dítko ujistit, že ho nikam neodkládáte a že s ním trávíte čas a hrajete si společně rádi. Je vhodné se také předem zajít do mateřské školy s dítětem podívat, ukázat mu nové prostředí, kamarády, hračky, podívat se, kde bude mít svou skřínku se svým obrázkem. Důležité je také seznámit se předem s paní učitelkou. Potom již nebude pro dítě prostředí mateřské školy tak neznámé, dokáže si představit, co ho čeká, a může si o tom s vámi snáze popovídat.

2. Mluvte vždy pravdu

Pokud dítě opouštíte, protože se vracíte do práce, vysvětlete mu, že jste v práci šťastná. Vezměte na sebe zodpovědnost, je to vaše rozhodnutí jít do práce. Nesvádějte vinu na zákon, společnost, šéfa… Vzít na sebe zodpovědnost za vlastní rozhodnutí je pro dítě zdravější a výhodnější. Později bychom se mohli divit, že nám děti lžou a svalují zodpovědnost na druhé.

3. Nestrašte dítě školkou

Někteří rodiče ve snaze naučit děti všemu, co si myslí, že dítě musí bezpodmínečně při nástupu do školky umět, se nakonec uchylují k větám typu „Ve školce se tě na to nikdo ptát nebude…“ nebo „Takhle tě ve školce ale chtít nebudou.“ a nebo nejhorší věta „Ostatní děti se ti budou smát, že to neumíš.“ Tak tohle opravdu děťátku nepomůže. Ono se určitě snaží, je to pro něho náročné a vnitřně stresující a vy mu tímhle ještě naložíte víc než může unést. Snažte se ho podpořit chápavými větami, pohladit a s úsměvem vysvětlit, že se nic neděje a že třeba ve školce se to naučí jinak, protože paní učitelka zná spoustu dalších fíglů, které maminka nezná. I to může být pro dítko lákadlo – co může paní učitelka všechno umět, co maminka neumí? 🙂

4. Dodržujte rituály, čas a sliby

Přicházejte do mateřské školy v pevně stanovenou dobu. Nastavují se tím „vnitřní hodiny“ dítěte a snadněji si na pravidelný režim zvyknou a vytvoří se v nich důvěra a pocit bezpečí, že nejsou vystaveny napospas rodičovské moci. Ještě více důležité je doba vyzvedávání z mateřské školy. Je důležité dodržet slíbený čas (po obědě, hned po svačince atd.), aby dítě získalo pocit jistoty a mohlo se na své rodiče spolehnout.

Vytvořte si vlastní společné rituály, které budou provázet vaše rána, odchod a cestu do školky, odchod ze školky atd. Děti rituály milují a to už od miminka, protože je to něco, co je nepřekvapí, počítají s tím jako s pevně daným bodem a je to pro ně takový malý záchytný maják, který jim umožňuje se lépe orientovat v tom, co se chystá a bude dále dít.

5. Nikdy neodcházejte bez rozloučení

Někteří rodiče se tajně vykradou z mateřské školy pryč, když se dítě nedívá, aby proces odloučení proběhl bez citových výlevů. Potom se ale diví, pokud se jich dítě na druhý den nechce pustit a křečovitě je drží a pláče. Nikdy proto neodcházejte bez rozloučení, možná se vyhnete konfrontaci s dětskými slzami, ale zůstane poznamenaný váš vztah s dítětem. Raději se naučte přijmout pláč svého dítěte, je součástí zdravého postoje.

6. Neprodlužujte a nedramatizujte zbytečně moment loučení

Názorně to ukazují tyto formulace, které se neustále opakují:
„Tak já už jdu!“
„Tak já už teď opravdu jdu!“
„Opravdu nemusíš být smutná!“
Samozřejmě i pro maminku je proces loučení náročný a může být smutná. Má právo dát svůj smutek najevo. Dítě je ale velmi vnímavé a dokáže vycítit maminčinu úzkost. Je tedy důležité dát dítěti při loučení dostatek sil na cestu a předat mu pozitivní energii. Pro děti by měl být proces loučení přehledný, aby se v něm dobře orientovaly a neztratily sebedůvěru. Jakmile z vás děťátko vycítí, že nejste vnitřně přesvědčeni o tom, že je to tak správné, samo z toho bude nervózní a celá situace bude emociálně vypjatá k prasknutí a je možné si tím vybudovat dlouhodobý problém.

Nebojte se s dítkem rozloučit a opět si z toho udělejte vám vlastní rituál, který budete pokaždé dodržovat. Ne nic dlouhého – pusu na čelíčko a jemně cvrnknout do nosánku nebo si společně plácnout, cokoliv, co bude znamenat pozdrav a pá a více to neprodlužovat. Za pár dní to bude tak automatické rozloučení, že váš školkáček o tom už nebude přemýšlet jako o loučení.

7. Dovolte dětem projevit emoce

Dítě má právo být smutné, má právo vyjádřit svůj hněv a strach. Je důležité dětem říct, že na takové pocity mají právo a že je chápeme. Jestliže nepřipustíme pocity bolesti a smutku, mohou se potlačované pocity později projevit např. agresi, nebo se pocity mohou namířit dovnitř a může se objevit např. zdravotní obtíže nebo regrese ve vývoji.

Je potřeba o tom všem ale také v klidu společně mluvit. Můžete si vzít na pomoc např. plyšového medvídka a zkusit si s ním zahrát společnou hru na to, že medvídek jde do školky a koho tam potkal, jak se k sobě chovali, co se mu tam líbí nebo nelíbí, jak se cítí – toto by mělo vaše dítko zkusit popsat a vy mu tak lépe porozumíte, proč se právě třeba tak vzteká, nebo je smutné.

8. Dejte svému dítěti čas

Každé dítě je jiné a potřebuje různě dlouhou dobu adaptace na nové prostředí. Nesrovnávejte ho s ostatními kamarády, nepředhazujte mu, že oni už nepláčou. Dejte svému dítěti čas, aby si zvyklo na odloučení a našlo si své místo mezi vrstevníky.

Pokud víte už předem, že je vaše ratolest velmi emociálně založená a bude první dny snášet asi opravdu těžce, zvažte možnost kratšího pobytu ve školce. Pokud to jen trochu jde, vyzvedávejte dítko co nejdříve a teprve časem interval prodlužujte.

Emoce jsou velké téma a v prvních letech života dítěte o to více, že teprve své emoce poznává, učí se jim rozumět stejně tak jako vy. Zkuste popřemýšlet, zda by nestálo za úvahu se o emočním vývoji dítěte dozvědět více. Můžete k tomu využít semináře o výchově, který pořádají naše certifikované lektorky.

9. Prozkoumejte hlubší příčiny

Pokud už má vaše dítě několik prvních návštěv za sebou a i přesto stále pláče, když odcházíte, prozkoumejte, zda se vám tím nesnaží něco sdělit. Nesouvisí to nějak s paní učitelkou? S nějakým kamarádem? Není to reakce na vaši vlastní úzkost? Nenarodil se do rodiny sourozenec, na kterého žárlí? Možná si dělá starosti, že se rodiče pohádali, nebo je v rodině někdo nemocný a dítě má o něj strach.

Pokud rituály loučení nefungují, je třeba hledat překážky, které znemožňují rituál dotáhnout do konce. Jinak řečeno, rituál nefunguje, protože dítě trápí jiný problém. Opět bych zkusila hru s plyšáky a snažit se navodit situaci, která je pro vaše dítko právě tou klíčovou.

10. Mluvte s paní učitelkou

Je důležité najít společnou řeč a vybudovat si vzájemnou důvěru také s paní učitelkou. Je to váš nový spojenec na cestě výchovy a vývoje vašeho dítěte. V mnoha školkách chtějí při nástupu nových dětí do školky vědět osobní informace o tom, jak děťátko komunikuje, co rádo jí, co naopak vůbec ne, s čím si rádo hraje atd. Je to skvělá pomůcka, jak ulehčit nejen paním učitelkám poznávání nových dětí, ale také usnadní vstup dítěte do kolektivu, protože uvidí, že paní učitelka o něm ví to či ono a rozumí mu.

Ba co více, sama paní učitelka vám může být nápomocná i tím, že vám řekne, kdy přesně se spouští stesk po mamince a nebo naoapak! Uklidní vás, že vlastně žádný extrémní smutek a nářek se po vašem odchodu nekoná a během pár minutek je vše v naprostém pořádku. Vy se tak uklidníte a příště už bude celý rituál loučení probíhat bez známek nejistoty a nervozity z vaší strany.

11. Neplánujte po školce náročné aktivity

Samotný nástup do školky, poznávání nového kolektivu a režimu bude pro děti velmi náročný. Ne jen fyzicky, ale hlavně psychicky a to minimálně první měsíc. I když vaše ratolest vše zvládá na jedničku a je spokojené, tak uvnitř toho malého človíčka probíhá mnoho změn a procesů, které ho unaví.

Snažte se tedy na společně strávené odpoledne neplánovat nic příliš náročného, aby z celého dne pak děťátko nebylo večer vysílené a přetažené. Určitě doporučuji sdílet své zážitky – odložte mobil, vypněte televizi a dejte si společnou odpolední svačinku a připomeňte si, co jste během dne hezkého prožili a naplno svému děťátku naslouchejte. Pokud si s vám ale dítko povídat nechce, je to také v pořádku. Možná neví, jak vše, co prožilo vlastně sesumírovat a říci. Někteří jsou první týdny školky více uzavření a spíše jen pozorují. Proto nenuťte děti mluvit. Můžete třeba vy povídat o tom, co jste dělala v práci.

Věřím, že ten váš nástup do školky proběhl či proběhne podle vašich přání a představ a bude to jen krásným vyvrcholením na cestě k dalšímu osamostatnění se.

Určitě budu moc ráda, když nám napíše např. do naší FB skupiny vaše zkušenosti a pocity z první návštěvy školky a nebo to, podle jakých kritérií jste si tu svou školku vybrali.