Aby nebyly nudle u nosu

Autorka: Eva Cikrytová z Jíme jinak

Dnes a denně řešíme se známými, že mají jejich děti opět u nosu nudle a každou chvíli je skolí chřipka. Vidím ale na každém kroku, jakých se rodiče nechtěně dopouštějí zbytečných chyb. Stačilo by málo a děti by mohly být v mnohem lepší kondici. Naše rodiny jídelníček upravily a zdravé jsou nejen naše děti, ale i my dospělí jsme se dostali z letitých chronických potíží. Podzim a zimu si užíváme poslední roky už bez odřených nosů a mnohem zdravěji.

Není to jen o vitamínech
Když jsme byly malí, nebyly pomeranče a jiné tropické ovoce takřka k sehnání. Na banány se stála fronta, jeden kupující mohl dostat maximálně kilo. Kde jsou ty časy. Dnes si kupujeme banány, pomeranče a grepy zvesela po celý rok a na podzim a v zimě jejich konzumaci cíleně zvýšíme, protože nás média od rána do večera upomínají, že jedině díky vitamínu C nebudeme nachlazení. A přesto se zdá, že lidí, kteří každoročně onemocní chřipkou, spíše přibývá, než ubývá. Tak jak to tedy je? Copak vitamíny na chřipku a nachlazení nestačí?

Čím více pomerančů, tím více chřipka?!

Nestačí. Dokonce je to skoro naopak. Čím méně ovoce v zimě, tím lépe. Ovoce všeobecně má ochlazující a zavodňující vliv na organismus. Tropické ovoce pak obzvlášť, protože roste v zemích, kde jeho úkolem je ochránit tamní obyvatele před přehřátím organismu. Ano, citrusovéplody, banány a další dovážené ovoce opravdu citelně ochlazují naše těla zevnitř.

Jen si představte, že si dáte čerstvě vylisovaný ovocný džus. To je přeci v létě skvělé osvěžení. Až se někdy člověku naježí chlupy, když vypije čerstvou sklenku, že? A teď si představte, že jste na horách, venku sníh, vy si dáte fresh džus a vyrazíte na lyže. Divné že?

Navzdory tomu, že je to jaksi intuitivně proti srsti, mnoho maminek každé ráno tlačí šťávu z pomeranče a dává ji svému drobečkovi do lahvičky, aby měl dost vitamínů. Ve výsledku je to stejné, jako kdybyste mrňouska postavili v mínus deseti nahého na balkón. Je to tak rozšířené a zdánlivě nevinné, pochopitelně to maminky dělají v dobré víře, netuše, co ve skutečnosti činí. Tolik maminek dnes a denně škrábe kojenečkům do pusinky banán, tolik batolátek dostává denně k svačince dokonce tvaroh s banánem. Vidím to všude kolem sebe. Na bazénu, na pískovišti, v obchodních centrech… Ono je to totiž velmi pohodlné.

Ale taky se podívejte, kolik děti celou zimu chodí po světě s nudlí u nosu! Kde se to asi vzalo? Nebo už vám to přijde normální? Podzim rovná se rýma, zima rovná se chřipky. Očkování neočkování, každý rok tu máme pandemii. Ale nemuselo by to tak být.

Naše děti mají nudle, jen když opravdu velmi nastydnou nebo se přecpou jablky. Pár dní pak smrkají, a pak zase kapesník půlroku nepotřebujeme. Právě to, že jsou viditelně zdravější oproti svým vrstevníkům, dalo vzniknout projektu Jíme Jinak, kde tyto souvislosti už řadu let vysvětlujeme a o své zkušenosti se tam se čtenáři dělíme.

Jak z toho ven?

Je potřeba udržet v těle teplo navzdory chladnému počasí venku. Nestačí pouze doplnit v šatníku čepice a šály, je potřeba se ohřát hlavně zevnitř. Chceme se tedy primárně neochlazovat špatně zvolenou stravou a dále cíleně zahřívat.

V chladném období se rozhodně vyplatí omezit mléko a mléčné výrobky na minimum. Jednak mají na naše trávení ochlazující účinek, jednak zahleňují organismus. A jak jistě tušíte, bacilům se v takovém těle daří víc než v čistém zdravém tělíčku. Dále doporučujeme vyřadit tropické ovoce z výše uvedených důvodů, a to naše, lokální, si tepelně upravit. Není nad takové pečené hrušky nebo jablka se skořicí.

Samozřejmostí by mělo být, ale bohužel nebývá, že dětem nebudeme dávat výrobky z bílé mouky a z cukru. Právem se jim říká bílé jedy. Krom jiného z našeho těla kradou minerály a většina současných zdravotních problémů se dává jednoznačně do souvislosti právě s nadužíváním těchto dvou komodit. Jakmile se o děti pokouší chřipka, kašel, nachlazení, je okamžité vysazení mléka, mouky a cukru nejúčinnější první pomocí.

To samozřejmě neznamená, že dětem nedopřejeme v zimě žádnou sladkou chuť! Sladkosti děti potřebují, ale může to být sladké ve zdravém provedení. Protože my jsme velmi mlsní a protože cukr, mléko ani mouku doma roky nepoužíváme, tak všechny dezerty na našem webu tento zdravotní požadavek splňují. Nevíte-li si rady, můžete se u nás inspirovat. Zdravých receptů zdarma máme plný web.

Jak se ohřát zevnitř

A co tedy doplnit, abychom si v těle udělali teplíčko?

Na podzim a v zimě rozhodně preferujeme vařená teplá jídla. Klidně od snídaně až do večeře. Náš organismus přiměřeně zahřeje vařené obilí, navíc nám dodá energii potřebnou k zvládnutí zimních nálad. Přednost v tomto období dáváme rýži, často zařazujeme jáhly a při velmi chladných dnech sáhneme po pohance, která má opravdu velmi zahřívající účinek. Jen z obilí bychom ale živi nebyli, proto k obilí přidáme velkou hromádku tepelně upravené zeleniny a kopeček luštěniny. Ze zeleniny dáme přednost kořenové (mrkev, petržel, celer,…) a kulaté (cibule, dýně, řepa, zelí,…), nepřestáváme však používat i naťovou a listovou zeleninu i čerstvé posypky z petržele nebo cibulky. Z luštěnin častěji sáhneme po fazolích, ale čočka, cizrna a hrách by se měli také pravidelně objevovat na našem talíři. Jídelníček bude dokonalý, když si budeme přidávat denně lžíci kvašené zeleniny a jídlo obohatíme o olejnatá semínka (dýně, len, sezam, slunečnice,…), Takto nakombinovaný jídelníček je koneckonců ideální preventivní stravou, která zároveň léčí. Naši předci se stravovali většinu roku právě tak. A my bychom se tak měli stravovat alespoň nyní během adventního půstu, v době, kdy všude řádí bacily a my potřebujeme být odolní.

Zapomeňte tedy na velké zeleninové saláty, fresh džusy a začněte vařit. Teď už je opravdu čas sáhnout po vařečce, chcete-li zůstat zdraví a nepřivítat zimu vyčerpaní, usmrkaní a v depresích. Mimochodem deprese, obavy a strachy způsobují oslabené ledviny, jejichž čas právě nastává. Vlistopadu se totiž přihlásila biologická zima, ale o tom zase někdy příště.

Více o zdravé stravě najdete na www.jimejinak.cz