Kolik najdete důvodů, proč se usmívat na vaše děťátko?

V životě člověka se najde nespočet chvil, které považujeme za krásné. Může to být setkání s přáteli po dlouhé době, uchu lahodící hudba, první let v letadle, pohled z hory, kterou jsme právě zdolali, nebo jen obyčejné poděkování za dobře odvedenou práci. Všemi těmito situacemi nás provází úsměv. Tyto chvíle zažíváme od narození. Už kojenec se usmívá, když se mu podaří uchopit hračku rukou nebo se mu podaří překulit se na bříško. Každé dítě takovou chvíli zažilo a činila ho šťastným. Je tedy úsměv branou k srdci a to nejen vlastnímu? Může úsměv pomáhat nebo snad i léčit?

Úsměv upevňuje pouto a vztahy

Matka, která si domů přinesla po porodu malého človíčka, se těší na ten okamžik, který zalije její srdce absolutním štěstím. A to je jeho první úsměv. Právě tenhle moment popisuje většina matek za ten nejkrásnější. Probdělé noci, neustálé vzájemné poznávání a někdy nekonečný pláč potomka jsou faktory, které dovádějí některé matky na pokraj bezmoci, ale stačí jeden úsměv a vše je zapomenuto a prozářené sluncem. Doslova před očima se díky úsměvu vytváří to nejsilnější pouto. Přátelství na celý život. Vztah mezi matkou a dítětem. To je jen jedna z mocí, které má úsměv.

Úsměv jako motivace

Kdy se úsměv na tváři dítěte objeví, to je zcela individuální. Podle dostupných pramenů se tak stává mezi 4. a 8. týdnem života. A většinou si tento dar zaslouží právě matka. Ale není to náhoda. To, že matka s dítětem již od narození komunikuje a to i neverbálně, učí dítě, jak se dorozumět se světem. Pro novorozence je svět matka, tedy člověk, který je s dítětem nejvíce. Komunikace mezi matkou a dítětem v prvních měsících po porodu není jednoduchá ani pro jednu stranu. Je důležité najít si cestu a pro dítě je první cestou pláč a křik. Později vycítí, že se maminka usmívá, když dělá věci, které jsou příjemné. Hladí miminko po bříšku, hraje si s ním. Dítě zjišťuje, že když se také usmívá, maminka v těch příjemných věcech pokračuje a tak jí úsměvem vybízí i v dalších situacích.

Úsměv se kolem čtvrtého měsíce stává cíleným znakem pro komunikaci a také ke hraní. Když dítě začne pást koníčky, právě úsměv matky je pro něj velkou motivací. Trefně toto období shrnul psycholog Lawrence E. Shapiro: „Proměníme se všichni na čas v Charlieho Chaplina, abychom si dopřáli tu nepopsatelnou radost z možnosti sledovat, jak se naše miminko směje na celé kolo. Instinktivně si uvědomujeme, že můžeme vyvolat nakažlivý smích našich dětí, když je vystavíme nečekanému překvapení („kuk“), předvedeme jim v praxi princip „příčiny a následku“ (miminko vám zmáčkne nos a vy uděláte směšný obličej).“

Úsměv rozvíjí nadšení

Každé dítě je jedinečné a jeho vývoj je závislý na různých faktorech. Jeden z nich je prostředí. A v rámci prostředí je nejvýznamnější rodina. Pokud si rodiče nechají ukázat směr cesty jejich batoletem a pomáhají mu poznávat a objevovat nové věci tím, že mu dají pocit jistoty a lásky a zároveň nastaví jasná pravidla, bude jim dítě oplácet darem největším. A to je úsměv a nadšení. Pokud však bude rodina dítě neustále odrazovat od nových zkušeností, demotivovat ho a podceňovat, veškeré činnosti dělat za něj, protože „to ještě nezvládne“, bude jeho jasnou odpovědí bezmoc, vztek, pláč a nepochopení. „Zkusme formulovat naše přání a očekávání jiným způsobem. Neříkejme „nedělej to“, ale pokusme se říct „udělej to takhle“. To je to „ano“, o které stojí, které chtějí slyšet.“ (S láskou i rozumem, 2015)

Učme se od dětí. Jen malé dítě umí přirozeně žít okamžikem. Zastavte se občas a jen se dívejte na své batole. Všechno je pro něj nové a tak zajímavé. Umí se radovat z těch nejmenších pokroků a neustále se snaží své hranice posouvat dál. Je nadšené pokaždé, když pochopíte, co po vás chce a věnujete se tomu. Když se na něj usmějete, celé se rozzáří a opakuje úsměv se dvěma malými zoubky. Oči mu svítí, má je doširoka otevřené, krčí nos a zvukem ten koncert doprovází. Co se děje s vámi? Táta, který měl v práci těžký den, přijde domů se zamračenou tváří. Když v zámku zachrastí klíče, dcera mu nemotorně svými prvními krůčky vyjde vstříc a usmívá se. V tu chvíli se celá jeho mysl zaměří pouze na ten jeden jediný moment. Jeho tvář se promění a vše zlé odejde z jeho mysli. Zaplaví ho pocit štěstí. I takovou moc má úsměv. Učme se žít pozitivním okamžikem! Zapamatujme si ho a vzpomeňme si na něj pokaždé, když budeme potřebovat povzbudit. „Máme prakticky stejnou startovací čáru jako naše děti. My je učíme, ale oni nás toho mohou také spoustu naučit. Nechme se poučit. Pozorujme. Pochopme. Učme se.“, radí autorky knihy S láskou i rozumem.

Úsměv vyvolává pocit štěstí

Jak se stane, že když se dítě usmívá, je šťastné? Velký podíl na tom má chemická látka serotonin. „Význam serotoninu pro emoční život dítěte je nedocenitelný, protože serotonin ovlivňuje mnoho tělesných faktorů (teplotu, krevní tlak, zažívání, spánek). Může dětem pomoci vyrovnávat se s různými druhy stresu tím, že zabrání přetížení mozku přiváděnými informacemi. Zvýšená hladina serotoninu je spojena se snížením agresivity a vznětlivosti. A přitom stačí jenom se usmívat.“ (Emoční inteligence dítěte a její rozvoj, 1998)

Úsměv pomáhá a ulevuje

Zkušenost můžete najít i ve vlastní domácnosti. Stejně jako já. Když dcera začala v 11 měsících chodit, zjistila, že máme v chodbě zrcadlo, ve kterém se vidí. Moc jí to bavilo a pokaždé, když se v chodbě objevila, musela jít k zrcadlu a podívat se na sebe. Po nějakém čase, stráveném pozorováním tohoto jevu, jsem zjistila, že pokud se na mě zlobí a jde rozhořčená chodbou do pokojíčku, podívá se na sebe do zrcadla a po chvíli se začne na sebe usmívat. A do pokojíčku už odchází v klidu a jde si hrát. Úsměv pomáhá a ulevuje.

Smích uvolňuje ostatní kolem nás

Jezdíte autobusem? Pokud ne, tak to zkuste. Uvedu příklad z vlastní zkušenosti. Je ráno a většina lidí míří do práce. Obloha je zatažená a většina lidí v autobusu je nevrlá a nepřítomně kouká z oken. Do autobusu nastoupí maminka s dvouletým chlapečkem. Ten má radost, protože může jet autobusem a maminka ho posadila na sedačku tak, aby viděl z okna. Chlapeček komentuje dění venku: „Auto, brm, brm.“ „Kyti, kyti.“Lidé se otáčejí a hledí, kdo ruší jejich ticho. Syn si všimne pána, který má stejnou bundu jako jeho tatínek, ukazuje na pána a s úsměvem a nadšením zakřičí: „Táta, táta, táta.“ Maminka ho usměrní a vysvětlí, že to není tatínek. Pán se na chlapečka usměje a začne s chlapečkem hrát hru a střídavě si zakrývá a odkrývá oči. Chlapeček se začne hlasitě smát. To rozesměje paní, která sedí za pánem. A za chvíli už se méně či více usmívá každý v autobuse. Vystupují s lepší náladou a více energičtí. Úsměv je nakažlivý. 

Smích léčí

V neposlední řadě je důležité uvést náročnější téma a to jsou nemocnice. Bohužel ani těm nejmenším se nevyhýbají různé vážnější choroby. Muset ležet na jedné posteli, která je v cizím prostředí, a brát léky, to není jednoduché pro dospělého, natož pro dítě. Zde je úsměv vzácný a právě proto velmi účinný. „Myšlenka na klauny, kteří pomáhají nemocným dětem, vznikla kolem roku 1986 v New Yorku. Tehdy zjistil primář dětského oddělení jedné tamní nemocnice, že zdravotně se daří mnohem lépe dětem, které navštěvuje v nemocnici klaun“, zmiňuje v knize Léčivá moc smíchu Karel Nešpor. Dále uvádí: „Smích působí na celé tělo i duši a mírní stres. Jinak řečeno smích léčí nepřímo tím, že posiluje přirozenou obranyschopnost organismu. O tom ostatně svědčí i zjištění týkající se příznivého vlivu smíchu na imunitu.“ Zdravotní klauni jsou speciálně vyškolení lidé, kteří jsou obdařeni empatií a notnou dávkou humoru. „Léčba smíchem a komikou dostala dokonce své učené jméno a nazývá se gelototerapie.“ (Léčivá moc smíchu, 2022) Smích léčí.

Je dobré vědět, že…

Malá rada na závěr. Nepoužívejte úsměv v případě, že dítěti něco zakazujete nebo mu vysvětlujete něco závažného, např. když vběhne bez rozhlédnutí na přechod. Mohlo by být z vašeho jednání zmatené a později přestat věřit radám, které mu dáváte. Ztrácí tak základní pocit lásky a jistoty.

Úsměv je brána k srdci. Usmějte se na své dítě a ono vám úsměv opětuje. Když spadne a odře si koleno, nechte ho vyplakat, ošetřete ránu, zalepte náplastí a usmějte se. Jak je výše uvedeno, úsměv je nakažlivý, vyplavuje serotonin (hormon štěstí), zlepšuje náladu, povznáší, ulevuje, je základním kamenem přátelství, je nejlepším výsledkem hádky, zbavuje agresivity a napětí, naplňuje, motivuje a léčí. Teď už jen využívejte mocné síly úsměvu s vašimi nejmenšími a buďte usměvaví a šťastní.

Autorkou článku je Lucie Kotlandová, nezávislá certifikovaná lektorka GoKids a Baby Signs

Citované zdroje:

1) Shapiro, Lawrence E. Emoční inteligence dětí a její rozvoj.
2) Hana Kašparovská. 1. vyd. Praha : Portál, 1998
3) Ševčíková, Procházková, Tilton, S láskou i rozumem, 1. vyd. Praha : Portál, 2015
4) Nešpor, Karel, Léčivá moc smíchu, 6. vyd., Vyšehrad, 2022