Měsíc duben je měsícem knihy. Zde jsou tipy na to, jak uspořádat první knihovničku Vašeho děťátka, jak si s dětmi číst a komunikovat během čtení, jaké knížky pro děti a podle čeho vybírat a mnoho dalšího.
Pokud máte doma batole, které právě prožívá období „Já, sám“ nebo jen přišlo na důležité slovo „ne“, můžete se zaradovat. Máte jedinečnou příležitost ho začít podporovat v jeho nezávislosti, která později usnadní život vám i dítěti. Děti mají vnitřní touhu po nezávislosti a soběstačnosti, ale v naší neustálé snaze učinit každodenní rutiny jednodušší a hlavně rychlejší, jim někdy bráníme si tuto touhu naplnit. Pokud ale chcete, aby si dítě samo nalilo pití, uklidilo po sobě či se samo obléklo, musí se to mít čas nejprve naučit. Od vás to bude chtít váš čas a hlavně nekonečnou trpělivost.
Každá věc, každá dovednost, každý pohyb nebo úkol je pro dítě nový. I chození mu trvalo několik měsíců a vyžadovalo trénink.
Své děti můžete „učit“ samostatnosti už od té chvíle, kdy začnou chodit. Samozřejmě je třeba začít s menšími úkoly a jen v oblastech, o které dítě projeví přirozený zájem. jen pokud o to stojí. Osamostatňování pomáhá rozvíjet i soustředění, koordinaci a schopnosti řešit problémy. Ale jak na to?
Pojďme se podívat na takových pět tipů, které by vám v té samostatnosti mohly pomoci.
Možná se vám tento bod zdá nad slunce jasný, ale ruku na srdce, kdo z vás o své rutině mluví s nějakým nadšením a s předstihem než jde své povinnosti dělat. Mluvit se svými dětmi o pravidelné, každodenní věci – co vaříte, že musíte utřít prach a proč jdete raději věšet prádlo než si s nimi hrát, jim přináší určitý vhled a hlavně pochopení dospěláckého světa. Porozumění je velkou součástí nezávislosti. Pokud se ptáte proč, zamyslete se nad tím, jakou motivaci máte, když musíte v práci splnit úkol, u kterého nechápete, proč ho máte dělat.
Malé děti, zejména batolata, milují být pomocníky. Chtějí být zkrátka jako my, dospělí. A tak toho využijte! Myslete na to, že je to nejen dobré pro jejich rozvoj, ale navíc vám to v budoucnu ušetří čas.
A jaké úkoly máme na mysli?
Mít jasnou představu o tom, jak vypadá výsledek je jedna věc, ale jak k němu dítě dovést, je věc druhá. Chcete-li dosáhnout konkrétního výsledku, ukažte jak na to – názorně a pomalu dítěti ukažte, jak to má udělat a jak má vypadat výsledek, pak ho to nechte opakovat. Možná si všimnete, že zpočátku vaše batole nemá ponětí, co dělat, když mu úkol ukážete. V tom případě na takový úkol ještě není zralé, najděte mu jiný úkol a tento mu odložte na později. Nebo naopak vás překvapí a zvolí zcela originální postup, který vám sice úplně „vonět“ nebude, ale výsledek bude stejný jako ten váš.
Je rychlejší vytáhnout zip u bundy než čekat, že to dítě udělá samo. Ale není to náhodou medvědí služba?
Někdy je těžké neztratit trpělivost a s laskavou tváří opakovat jednu věc tisíckrát, nicméně jde o proces učení. Tak jako my, se učíme být rodiči, tak se učí i vaše dítě být samostatným. Nemějte přehnaná očekávání, oceňujte drobné kousky pokroku. Pro vás je to možná jen malý krůček, ale pro vaše batolátko obrovský krok.
Děti dělají vše trochu jinak než my. Jednak to dělají poprvé, nebo to přinejmenším nedělali tolikrát jako my, ale také jejich koordinace pohybů a jemná motorika nejsou tak rozvinuty, aby to prostě zvládly udělat přesně tak, jak jim to ukazujeme. Dexteritu batolete si můžete představit tak, jako by vás někdo nutil pracovat v lyžařských rukavicích. Zkuste si v nich nalít vodu nebo zavázat tkaničku. Až vaše dítě něco rozsype, rozlije, nebo mu zapínání knoflíku bude dlouho trvat, zkuste si na to vzpomenout a mějte s ním trpělivost. Vy si ty rukavice můžete sundat, ale dítě potřebuje spoustu tréninku, aby se vše naučilo dělat s ladností dospělého.
Pokud chcete nepořádek omezit na minimum, snažte se aktivity dítěti připravit tak, aby vždy chápalo, co má dělat a jak to udělat a nechte ho pracovat jen s takovým množstvím věcí a materiálů, aby to i jeho chápání zvládalo.
Než se rozletíte dětem ukazovat, jak mají zalévat kytky a dávat příbory na stůl, je tu ještě jedna věc, na kterou nesmíte zapomenout. Aby bylo dítě samostatné, mělo by mít k tomu uzpůsobené prostředí. Představte si, že jste jako Alenka z říše divů, která snědla kousek buchty a byla najednou menší. Vše je najednou nedosažitelné-hrnečky, věšáky, příbory, kartáčky, polička…zamyslete se nad tím. Chcete-li, aby vaše batolátko bylo samostatná jednotka, musíte mu přizpůsobit prostředí na jeho velikost. Nestačí mu jen věřit, ale i mu o pár centimetrů nějaké předměty snížit.
A kdybyste si náhodou s tím nevěděli rady, tak si můžete stáhnout náš eBook zdarma 7 jednoduchých tipů, jak zařídit batoleti pokojíček v montessori stylu. Připravené prostředí také dopodrobna rozebíráme v našem online kurzu Montessori inspirace pro rodiče dětí od narození do 6 let..
Inspirace
Líbil se vám článek?
Chcete dostávat upozornění na podobné články a inspirace emailem? Klikněte na tlačítko výše.
Můžete se kdykoliv odhlásit.
Najděte kurzy ve vašem městě