fbpx

Měsíc duben je měsícem knihy. Zde jsou tipy na to, jak uspořádat první knihovničku Vašeho děťátka, jak si s dětmi číst a komunikovat během čtení, jaké knížky pro děti a podle čeho vybírat a mnoho dalšího.

Jak zastavit opakující se otázku „PROČ?“ a přimět dítě k zamyšlení

Možná už u vás období dětského „Proč?“, které se opakuje milionkrát denně, nastalo a možná ještě ne. Můžete si být ale jistí, že určitě přijde. Bývá to většinou v období tří let a nějakou dobu trvá. K dětství jistě patří, ale i když jsme jako rodiče obrnění trpělivostí, někdy neustálé ptaní přeroste nad hlavu každému. V hlavě vám bliká červená kontrolka a vy se ptáte, zda to vaše dítě dělá naschvál nebo o co mu vlastně jde? Pro všechny rodiče přinášíme jednoduchou metodu, která tento dennodenní problém může vyřešit a k tomu vaše dítě přimět k samostatnému myšlení.

Určitě to znáte. Jakmile vaše dítě na něco upozorníte, zakážete či jej napomenete, začne neustálý kolotoč otázek „A proč a proč a proč?“ Určitě mi dáte za pravdu, že ne vždy je snadné zachovat klid a s chladnou hlavou odpovídat trpělivě na stále se opakující, milionté „Proč?“ I když se snažíte trpělivě vysvětlovat, dětské ptaní nekončí a vy z toho už běsníte.

Možná budete překvapeni, že existuje jednoduchý způsob, jak tyto „monotónní a nervy drásající opakující se otázky eliminovat a zároveň přimět vaše dítě k zamyšlení. Společně se na něj v dnešním článku podíváme a brzy zjistíte, jak neztratit ve vypjatých chvílích hlavu a lépe porozumět emocím vlastních dětí.

Co děláme špatně, když se nás děti ptají: „Proč?“

Pro období neustálého dětského ptaní platí, že i když každý den vstaneme s velkým nadšením a předsevzetím, že dnes nad nesčetnými otázkami neztratíme nervy, po padesáté otázce „Proč?“ už to možná každý, nebo alespoň skoro každý, nevydrží a odsekne. Místo trpělivého vysvětlování pořád dokola začne odpovídat krátkými větami typu:

  • „Protože jsem to řekla.“
  • „Prostě proto.“
  • „Protože to tak prostě je.“
  • „Pro slepičí kvoč.“
  • „To bys nepochopil, na to jsi ještě malý.“

Tyto odpovědi ale děti určitě neuspokojí. Budou mít spíš opačný účinek. Ale jak tedy odpovídat na otázky, které se stále opakují a už jste na ně odpověděli minimálně stokrát? Jakou jinou odpověď můžete zvolit? Jak zastavit ten kolotoč „Proč“, který se neustále zrychluje?

Chcete-li být respektujícím a laskavým průvodcem, který své děti naopak povzbuzuje v poznávání dospěláckého světa. Mrkněte na náš online kurz Montessori inspirace

Snahou dětí není vás naštvat nebo dostat do úzkých

Často si rodičové myslí, že když jejich dítě neustále dokola ptá „Proč a Proč,“ že se chová špatně a snaží se je rozčílit, či vyvést z míry. Dětem ale určitě nejde o to, abychom se na ně naštvali. Někdy to tak sice může vypadat, ale ve většině případů se k tomuto ptaní uchylují z jiného důvodu. A není to jen touha po co nejsprávnější odpovědi na to, co neznají. Dětem jde zejména o pozornost, kterou v tu chvíli možná postrádají. Chtějí, abyste si jich více všímali. Zkuste se teď zamyslet, v jakých situacích kolotoč neustálého ptaní začíná u vašich dětí nabírat na obrátkách? Je to většinou ve chvíli, kdy něco důležitého děláte, nebo nemáte čas se jim plnohodnotně věnovat. Svým ptaním, které je v tomto období jejich života úplně normální, se vás snaží zaujmout. Touží být s vámi harmonicky propojeni a chybí jim společné napojení na vás. Možná se ptáte, jak to ale udělat, aby to naše nervy vydržely? Někdy prostě nejde dětem hned vyhovět. To je pravda. Ale existuje možnost, která vám při troše trpělivosti vaše nervy zachrání a zároveň děti povede k samostatnosti, aniž byste ztratili svou vyrovnanost.

 „Proč? To mi řekni ty…“

Nyní vám poradíme velmi jednoduchou metodu, kterou můžete zkusit použít a možná budete překvapeni jejím velkým účinkem. Až budete cítit, že na trpělivé odpovědi s vysvětlením nemáte sílu, vyzkoušet to jinak. Opačně. Na odpověď se vašich ratolestí zeptejte vy. Ptejte se, co si myslí. Nechte je popřemýšlet o odpovědi, a když nevědí, naveďte je. Dejte najevo váš zájem o to, co vymyslí.

 „Mami, a proč si musím obléct ty ponožky?“

„Proč? To mi řekni ty. Proč myslíš, že by sis je měl obléknout?“

„Protože by mi byla jinak zima?“

„Ano, a víš proč ještě?

„Protože bych bez ponožek nemohl ven?“

„Ano, to máš pravdu. Tak teď už víš, proč by sis měl obléct ponožky. Tak šup do nich, ať můžeme ven.“

I když je to jednoduchý příklad jedné z milionů konverzací, která vás čekají věřte, že tato metoda funguje. Když budete dítěti naslouchat, bude snáze vyjadřovat své emoce. Tím je pak také bude lépe regulovat. Když bude vědět, že o něj jevíte zájem, nebude potřebovat se o tom přesvědčovat neustálými otázkami. Je pravdou, že veškeré „zlobení“ nebo „podrážděnost“ pramení z neuspokojení základních potřeb, v tomto našem případě z touhy po pozornosti a ujištění vaší lásky. Samozřejmě nečekejte, že se vás už na nic vaše dítě ptát nebude. Na co se ale můžete těšit, je že se předtím nekonečné otázky „Proč“ alespoň značně zredukují.

Samotná „otočená otázka“ ale nestačí

K tomu, aby tato metoda fungovala, je třeba využít hru vašeho těla. Jinak dítě pozná, že ho chcete jen odbít. Máme pro vás několik tipů, které je dobré neopomenout.

  • Váš tón hlasu (záleží, jak otázku dítěti položíte. Je dobré projevit opravdový zájem o jeho odpověď, jinak nebude spolupracovat)
  • Mimika tváře (vaše tvář snadno napoví, zdá vás dětská odpověď zajímá či ne. Využijte svou mimiku a možná ji i trochu přežeňte. Tázavě se ptejte a dychtivě čekejte na odpověď. Ukažte, jak toužíte po jeho odpovědi.)
  • Při čekání na odpověď buďte trpěliví a nechte dítě přemýšlet.
  • I když odpověď nebude správná nebo trochu pomotaná, souhlaste s ní. Jinak by se dítě mohlo cítit frustrované, pak můžete povídáním navázat na odpověď a dovysvětlit co je třeba.
  • Každé dítě je jiné a trvá u něj různou dobu, než začne spolupracovat. Dejte mu čas, a když nebude chtít odpovídat, zkuste to příště.
  • Zkuste společné ptaní brát jako hru. Vtipkujte společně a vymýšlejte někdy i bláznivé odpovědi.

I období proč jednou skončí

Líbil se vám náš článek? Zaujalo vás téma? Určitě zmíněnou metodu vyzkoušejte a věříme, že určitě poznáte rozdíl. Je třeba mít jen trochu trpělivosti, empatii a projevovat váš zájem. Toto láskyplné vedení pomůže vašemu dítěti cítit se v bezpečí.

Pokud vás zajímá nejen respektující přístup ve výchově, ale i témata jako je prostředí, emoční rozvoj, senzitivní fáze, které pomůcky mít doma a které ne nebo třeba jak udržet hranice a efektivně komunikovat, mrkněte na náš online kurz Montessori inspirace pro rodiče dětí do 6 let.

Rovněž můžete navštívit náš kurz „Poznáváme svět“, který je inspirován Montessori výchovou.

Inspirace

Líbil se vám článek?

Chcete dostávat upozornění na podobné články a inspirace emailem?  Klikněte na tlačítko výše.

Můžete se kdykoliv odhlásit.

Najděte kurzy ve vašem městě

Komentáře

Přidat komentář