Jak nástup do školky zvládnout a užít si ho co s nejmenším množstvím stresu? Osvědčené tipy najdete zde >>
Zvládnutý druhý jazyk (u nás angličtina) má pro dítě ohromné výhody, ale dá se dosáhnout opravdu dobré znalosti a pokud ano, tak jak na to a co to pro rodiče a dítě znamená?
O učení angličtiny koluje spousta různých mýtů, kterými jsem se zabývala už v předchozích článcích. Šla jsem si svou cestou, studovala jsem Montessori pedagogiku, sleduji výzkumy neurověd o rozvoji jazyka a nové (alternativní) přístupy ke vzdělávání a využívám je ve své práci i při vzdělávání svých dětí. Obě děti mají krásnou angličtinu zcela bez akcentu i přesto, že bydlí v Česku a chodí do českých škol. U nás to je o něco snazší v tom, že manžel je Američan. Znám ale několik rodin, kde je otec rodilý mluvčí a děti tak dobře anglicky neumí. Takže tahle výhoda není nutně důvodem, proč děti angličtinu přijaly jako svůj rovnocenný jazyk. Důležitá je ale skutečnost, že angličtinu lze rozvíjet u dítěte aniž by jeden z jeho rodičů byl rodilý mluvčí. A právě o tom je tento článek.
Už přes 10 let se zabývám učením angličtiny od raného věku. Podílela jsem se na tvorbě programu GoKids English, přivezla jsem do Čech licenci na unikátní výukový program vytvořený předními neurovědci SciLearn English. Také školím lektory a naše kurzy absolvovalo už několik tisíc dětí, takže v praxi vidím, jak se angličtina může rozvíjet i u dětí, jejichž rodiče jsou oba Češi.
Bilingválnost má několik definicí, nebo přesněji existuje několik druhů bilingválnosti. Čistá bilingválnost, kdy člověk používá dva jazyky rovnocenně, je poměrně vzácná. Takhle to má například moje mladší dcera Sarah. Mnohem častější je bilingválnost, kdy má člověk jeden jazyk dominantní. Je to jazyk, který je pro člověka pocitový (emočně laděná slova v něm vyvolávají mnohem větší emoce než v druhém jazyce) a také je to většinou jazyk, ve kterém počítáme a je pro nás snazší v tomto jazyce být kreativní a kriticky myslet. Celkově exekutivní funkce mozku pracují v tomto jazyce lépe.
O bilingválnosti mluvíme i v případě, kdy se člověk začne učit druhý jazyk až v průběhu života, ale dosáhne v něm takové úrovně, že je schopen druhý jazyk používat bez většího omezení v běžných životních situacích, při studiu i v práci.
K tomu, abychom získali naprostou většinu výhod bilingválnosti nám ale stačí, když angličtina pro nás bude i „jen“ nedominatním jazykem. Toho lze relativně snadno dosáhnout, když s dítětem začneme s výukou včas – tedy předtím, než se u něj rozvine jeho první jazyk (čeština).
Máte-li doma miminko nebo batole, čtěte dál…
(Poznámka: Pokud je vaše dítě už starší, můžete samozřejmě dosáhnout bilingválnosti také, jen se tím nezabývám v tomto článku. Vás by mohl zajímat tento webinář.)
Ano, dá. Dětí, které umí výborně anglicky, stále přibývá. Nejsnazší způsob, jak bilingválnost nastavit, je začít hned od narození, kdy se jazyk rychle a přirozeně rozvíjí. Tím dosáhnete toho, že dítě přijme angličtinu jako svůj druhý jazyk bez toho, aby se jí muselo učit a oba jazyky se budou rozvíjet souběžně.
To, který jazyk bude dítě brát jako dominantní, bude záležet na tom, s jakým jazykem se bude častěji setkávat. A protože žijeme v Čechách, tak to bude čeština. Na rozdíl od češtiny, která bude dítě obklopovat ať chcete nebo ne, s angličtinou bude v kontaktu méně, takže bude třeba jí věnovat extra pozornost, pokud jí chcete rozvíjet.
Příklad toho, jak to bylo u nás uvádím ne proto, že bych vám chtěla tvrdit, že takhle to musíte dělat, abyste dosáhli plné bilingválnosti, ale jako příklad toho, že se opravdu nemusíte bát, že vaše dítě nebude umět skvěle česky když zařadíte angličtinu.
Sárinka se narodila v Praze a od narození jsme na ni oba s manželem doma i venku mluvili pouze anglicky. Já jsem češtinu používala jen výjimečně, když jsme byli v kontaktu s česky mluvícími přáteli a příbuznými. Sárinka se i přesto češtinu učila z tohoto ne příliš častého kontaktu s příbuznými a přáteli. Později chodila do české Montessori školky s výukou angličtiny a teď chodí do české školy. Doma slyšela jen angličtinu – od nás, z knížek, filmů, písniček atd.
Čeština je u ní stejně rozvinutá jako angličtina. Navíc se u ní jazyk rozvíjel velmi rychle … od 9 měsíců znakovala, od roka začala mluvit, v 18 měsících už mluvila v krátkých větách v obou jazycích a ve dvou letech dokázala do věty poskládat až 7 slov. Samozřejmě to neznamená, že všechny bilingvní děti budou dříve a lépe mluvit. Ale výzkumy jasně ukazují, že jak bilingválnost, tak znakování mají pozitivní vliv na rozvoj jazyka a Sárinka je toho jen důkazem.
Co je ale dobré z toho odvodit
Bilingválnost není důvodem, aby dítě začalo později mluvit. Pokud bilingvní dítě začíná mluvit později, je třeba hledat příčinu jinde.
Na stejnou otázku se redaktor zeptal i známého neurologa MUDr. Martina Jana Stránského, který naprosto jednoznačně odpověděl:
Lidovky.cz: Sdílíte názor, že když se dítě učí dva a více jazyků najednou, může začít později mluvit a má problém se v jazycích zorientovat?
Nesmysl. Tyto názory jsou staré a vycházejí ze studií, které byly prováděny třeba na dětech imigrantů. Do jejich výuky se ale promítlo i sociální zázemí a další faktory. V dnešní době je situace naprosto odlišná. Naše první řeč, kterou mluvíme, je vždy citová. Ale ve druhé řeči přemýšlíme zcela jinak. Děti jsou obecně tolerantnější a u těch, které v sobě pěstují dva jazyky, bylo prokázáno, že si dokáží všímat více fyzických věcí v místnosti, ale třeba i nálad ve společnosti. Výuka druhého či třetího jazyka je pro mozek nesporným plus.
Celý rozhovor ZDE
Jakýkoliv jazyk, který se má dítě naučit, bude potřebovat spoustu času. Vezměte si, jak dlouho to dítěti trvá naučit se česky … druhý jazyk potřebuje čas také.
Takže čím častěji budete na dítě mluvit anglicky, čím více vašich leporel bude v angličtině a čím více vhodných video programů pro dítě v angličtině budete mít, tím větší dáte dítěti šanci jazyk přirozeně vstřebávat.
Není potřeba vyhradit si navíc čas na angličtinu – stačí, když některé běžné věci budete dělat v angličtině. Anglicky můžete mluvit například při jídle, při koupání, při procházce v parku.
Když učíte dítě česky, tak mu to také nijak nevysvětlujete v jiné řeči. Dítě v raném věku je nastavené na přirozené vstřebávání jazyka z běžné řeči a žádné překlady nepotřebuje. Naopak by ho mohly mást.
Výzkumy ukazují, že řeč se u dítěte rozvíjí rychleji, pokud na něj mluví více lidí. Pokud bude na dítě mluvit anglicky i otec nebo jiní lidé, je to určitě velké plus. Další možností je chodit s dítětem na kurzy angličtiny, kde kromě toho, že dítě má další příležitost slyšet angličtinu od dalšího člověka, se i můžete inspirovat aktivitami z kurzu. Například v kurzech GoKids English se dítě setkává s běžnými tématy ze svého života (u jídla, koupání, zvířátka, v parku, pocity atd.) při zábavných aktivitách vytvořený přesně pro miminka a batolata.
Učení jazyka zpestří a obohatí čtení knížek už od miminka a anglické rýmovačky a písničky. Jen je třeba se ujistit, že jsou skutečně vhodné už pro miminka a batolata. Mnohem více materiálů pak bude k dispozici pro děti od 3 let. Zde najdete videa a písničky ke stažení pro děti už od 6 do 36 měsíců.
Na rozvoj češtiny také netlačíte. Dítě angličtinu přijme za svůj druhý jazyk, pokud ji pravidelně bude slýchat kolem sebe. Bez nátlaku, bez snahy ho někam posunout dále – užívejte si společných chvil tak, jako jindy, jen při nich mluvte anglicky.
Pokud vás tohle téma zajímá a chtěli byste vědět víc, registrujte se na můj webinář Jak naučit dítě angličitnu určený rodičům dětí do 3 let.
Michaela Tilton – vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté odjela na 11 let do USA, kde vystudovala management na University of California Los Angeles a zastávala různé manažerské pozice ve firmách zaměřených na komunikační technologie. Od roku 2007 se věnuje inovativním formám vzdělávání. Je ovlivněna studiem Montessori pedagogiky a výzkumy neurověd v oblasti rozvoje jazyka. Přivezla do Čech licence na několik vědecky založených vzdělávacích programů, školí lektory a učitele. Je spoluautorkou knihy o výchově S láskou i rozumem a autorkou vzdělávacích kurzů pro děti i dospělé. V současné době se Michaela věnuje především podpoře rozvoje angličtiny u českých dětí. Je mámou dvou bilingválních holek a přeje si, aby stejnou výhodu dokonalé angličtiny měly i další děti.